येरुशलम

विकिपीडिया से
Jerusalem
City
From upper left: Jerusalem skyline looking north from St. Elijah Monastery, a souq in the Old City, Mamilla Mall, the Knesset, the Dome of the Rock, the citadel (known as the Tower of David) and the Old City walls, and the Western Wall.
From upper left: Jerusalem skyline looking north from St. Elijah Monastery, a souq in the Old City, Mamilla Mall, the Knesset, the Dome of the Rock, the citadel (known as the Tower of David) and the Old City walls, and the Western Wall.
Flag of JerusalemEmblem of Jerusalem
Nicknames: 
Ir ha-Kodesh (The Holy City),
Bayt al-Maqdis (House of the Holiness)
Location of Jerusalem
Location of Jerusalem
Jerusalem
Coordinates: 31°47′N 35°13′E / 31.783°N 35.217°E / 31.783; 35.217निर्देशांक: 31°47′N 35°13′E / 31.783°N 35.217°E / 31.783; 35.217
Administered by Israel
Claimed byIsrael and Palestine[note 1]
Israeli district Jerusalem
Palestinian governorateJerusalem
Gihon Spring settlement4500 BCE
City of David1010 BCE
Present Old City walls built1541
East-West Jerusalem division1948
Reunification1967
Jerusalem Law1980
Area
 • City125,156 dunams (125.156 किमी2 or 48.323 बर्ग मील)
 • Metro
652,000 dunams (652 किमी2 or 252 बर्ग मील)
Elevation
754 m (2,474 ft)
Population
 (2016)[4]
 • City882,652
 • Density7,100/किमी2 (18,000/बर्ग मील)
 • Metro1,253,900
DemonymsJerusalemite (Yerushalmi)
Qudsi/Maqdisi
Demographics (2016)
 • Jewish64%
 • Arab35%
 • others1%
Time zoneUTC+02:00 (IST, PST)
 • Summer (DST)UTC+03:00 (IDT, PDT)
Postal code
9XXXXXX
Area code+972-2
Websitejerusalem.muni.il (Israeli)
ऑफिशियल नाँवOld City of Jerusalem and its Walls
प्रकारCultural
पैमानाii, iii, vi
तिथी1981
रिफरेंस नं॰148
RegionJerusalem District
Endangered1982–present

जेरूसलम जार्डन की पठार पर स्थित एगो इतिहासी शहर ह। भूमध्य सागरमृत सागर के बीच के परबत सभ में एगो पठार पर स्थित ई दुनिया के सभसे पुरान शहर सभ में से एक हवे, आ ई तीन गो प्रमुख अब्राहमी धर्म सभ: यहूदी धर्म, ईसाई धर्मइस्लाम खातिर पबित्र मानल जाला। ई शहर इजराइल आ फिलिस्तीन के वेस्ट बैक के बीच के ग्रीन लाइन पर बिस्तार लिहले बा; इजरायली आ फिलिस्तीनी दुनु जने जेरुसलम के आपन राजधानी बतावे लें। इजरायल पूरा शहर पर नियंत्रण रखे ला आ ओहिजा आपन प्राथमिक सरकारी संस्था सभ के रखरखाव करे ला जबकि फिलिस्तीनी नेशनल अथॉरिटी आ फिलिस्तीन लिबरेशन ऑर्गेनाइजेशन अंत में एकरा के फिलिस्तीन राज्य खातिर सत्ता के केंद्र के रूप में घोषित कइले बाटे। एह लंबा समय से चलत विवाद के चलते दुनो में से कवनो दावा के अंतरराष्ट्रीय स्तर प व्यापक रूप से मान्यता नईखे मिलत|

अपना पूरा लंबा इतिहास में जेरुसलम के कम से कम दू बेर तबाह कइल गइल बा, 23 बेर घेराबंदी भइल बा, 44 बेर कब्जा कइल गइल बा आ फिर से कब्जा कइल गइल बा आ 52 बेर हमला भइल बा। प्राचीन शहर के एगो खुदाई कइल हिस्सा में 4वीं सहस्राब्दी ईसा पूर्व में बस्ती के पहिला लच्छन देखे के मिले ला, ई खानाबदोश चरवाहा लोग के डेरा के आकार में पावल जाला। कनान के समय (14वीं सदी ईसा पूर्व) के दौरान, प्राचीन मिस्र के पाटी सभ पर यरूशलेम के उरुसालीम के रूप में संदर्भित कइल गइल रहे, जवन शायद कनान के एगो देवता शालीम के संदर्भ देत रहे। इजरायली काल में, पूरा शहर में 9वीं सदी ईसा पूर्व (लौह युग II) में महत्वपूर्ण निर्माण गतिविधि सभ के सुरुआत भइल आ 8वीं सदी ईसा पूर्व ले जेरुसलम यहूदा राज्य के धार्मिक आ प्रशासनिक केंद्र के रूप में बिकसित हो गइल रहे। 70 ई. में रोमन लोग के खिलाफ यहूदी लोग के असफल बिद्रोह के परिणामस्वरूप शहर आ दूसरा मंदिर के नाश हो गइल। 1538 ई. में आसपास के शहर के देवाल सभ के अंतिम बेर सुलेमान द मैग्निफिसेंट ऑफ द उस्मानी साम्राज्य के समय में दोबारा बनावल गइल। आज ई देवाल सभ पुरान शहर के परिभाषित करे लीं, जेकरा के परंपरागत रूप से चार गो खंड में बाँटल गइल बा, 19वीं सदी के सुरुआत से अलग-अलग रूप से (दक्खिन-पूरबी छोर से घड़ी के सुई के दिशा में जा के) के रूप में जानल जाला: यहूदी क्वार्टर, आर्मेनियाई क्वार्टर, क्रिश्चियन क्वार्टर आ मुस्लिम क्वार्टर बाड़ें। पुरान शहर 1981 में बिस्व धरोहर स्थल बन गइल, आ 1982 से ई खतरा में बिस्व धरोहर सभ के लिस्ट में बा। 1860 से जेरुसलम पुरान शहर के सीमा से बहुत आगे बढ़ गइल। साल 2015 में, जेरुसलम के आबादी कुछ 8,50,000 निवासी रहल, जेह में लगभग 2,00,000 धर्मनिरपेक्ष यहूदी इजरायली, 3,50,000 हरेदी यहूदी आ 3,00,000 फिलिस्तीनी अरब रहलें। 2016 में, शहर के जनसंख्या 8,82,700 रहल, जेह में से यहूदी लोग 5,36,600 (61%), मुसलमान लोग 3,19,800 (36%), ईसाई लोग 15,800 (2%), आ अवर्गीकृत 10,300 (1%) लोग सामिल रहल।

आज भी जेरुसलम के स्थिति इजरायल-फिलिस्तीन संघर्ष आ एकरे शांति प्रक्रिया के मूल मुद्दा सभ में से एगो बनल बा। 1948 के अरब-इजराइली लड़ाई के दौरान, पच्छिमी जेरुसलम ओह इलाका सभ में सामिल रहल जेकरा पर इजरायल द्वारा कब्जा कइल गइल आ बाद में अपना में मिला लिहल गइल जबकि पुरान शहर सहित पूर्वी जेरुसलम पर कब्जा क लिहल गइल आ बाद में जॉर्डन द्वारा अपना में मिला लिहल गइल। हालाँकि, 1967 के छह दिन के लड़ाई के दौरान, पूरबी जेरुसलम के जॉर्डन से इजरायल द्वारा कब्जा कइल गइल, एकरे बाद एकरा के प्रभावी तरीका से अपना में मिला लिहल गइल आ शहर के अन्य इजरायली कब्जा वाला हिस्सा सभ में शामिल कइल गइल, एकरे साथ साथ आसपास के अउरी इलाका सभ के भी सामिल कइल गइल। एक ठो इजरायल के मूल कानून, 1980 के जेरुसलम कानून, जेरुसलम के "पूर्ण आ अविभाजित" देश के राजधानी के रूप में संदर्भित करे ला। इजरायल सरकार के सभ संस्थान जेरुसलम के भीतर स्थित बाड़ें जिनहन में नेसेट, प्रधानमंत्री (बेत अघियोन) आ राष्ट्रपति (बेत हानासी) के निवासस्थान, आ सुप्रीम कोर्ट सामिल बाड़ें। जबकि पच्छिमी जेरुसलम पर इजरायल के संप्रभुता के दावा के अंतर्राष्ट्रीय समुदाय द्वारा ढेर स्वीकार कइल जाला, पूर्वी जेरुसलम पर एकर संप्रभुता के दावा के नाजायज मानल जाला आ एकरे परिणामस्वरूप पूर्वी जेरुसलम के संयुक्त राष्ट्र द्वारा फिलिस्तीनी इलाका के रूप में मान्यता दिहल गइल बा जेह पर इजरायल के कब्जा बा।

नोट[संपादन करीं]

  1. The State of Palestine (according to the Basic Law of Palestine, Title One: Article 3) regards Jerusalem as its capital.[1] But the documents of the PLO's Negotiations Affairs Department (NAD) often refer to East Jerusalem (rather than the whole of Jerusalem) as a future capital, and sometimes as the current capital. One of its 2010 documents, described as "for discussion purposes only", says that Palestine has a '"vision"' for a future in which "East Jerusalem ... shall be the capital of Palestine, and West Jerusalem shall be the capital of Israel",[2] and one of its 2013 documents refers to "Palestine's capital, East Jerusalem", and states that "Occupied East Jerusalem is the natural socio-economic and political center for the future Palestinian state", while also stating that "Jerusalem has always been and remains the political, administrative and spiritual heart of Palestine" and that "The Palestinian acceptance of the 1967 border, which includes East Jerusalem, is a painful compromise".[3]

संदर्भ[संपादन करीं]

  1. 2003 Amended Basic Law. Basic Law of Palestine. Retrieved: 9 December 2012.
  2. PLO-NAD, जून 2010, Jerusalem Non-Paper Archived 6 फरवरी 2012 at the Wayback Machine on Statements and Speeches Archived 2016-04-18 at the Wayback Machine, nad-plo.org; accessed 25 November 2014. Extracts from page 2:"This paper is for discussion purposes only. Nothing is agreed until everything is agreed.

    Palestinian vision for Jerusalem
    ...
    Pursuant to our vision, East Jerusalem, as defined by its pre-1967 occupation municipal borders, shall be the capital of Palestine, and West Jerusalem shall be the capital of Israel, with each state enjoying full sovereignty over its respective part of the city."
  3. PLO-Negotiations Affairs Department (NAD), अगस्त 2013, East Jerusalem today – Palestine's Capital: The 1967 border in Jerusalem and Israel's illegal policies on the ground Archived 4 मार्च 2016 at the Wayback Machine, nad-plo.org; accessed 25 November 2014, Quotes:" ... Palestine's capital, East Jerusalem ... The Palestinian acceptance of the 1967 border, which includes East Jerusalem, is a painful compromise: ... Jerusalem has always been and remains the political, administrative and spiritual heart of Palestine. Occupied East Jerusalem is the natural socio-economic and political center for the future Palestinian state."
  4. "List of localities, in Alphabetical order" (PDF). Israel Central Bureau of Statistics. Retrieved September 26, 2017.
  5. "Localities, Population and Density per Sq. Km., by Metropolitan Area and Selected Localities". Israel Central Bureau of Statistics. 6 September 2017. Retrieved 19 September 2017.
  6. "Facts and Figures". jerusalem.muni.il. Archived from the original on 31 अक्टूबर 2016.