ब्रह्मांड

विकिपीडिया से
ब्रह्मांड
The Universe
हबल अल्ट्रा-डीप फील्ड के तस्वीर कुछ अइसन बहुत दूर मौजूद गैलेक्सी सब के देखावे में सक्षम बा जिनहन में कई बिलियन तारा हो सकत बाड़ें।[1]
Age13.799 ± 0.021 billion years [2]
DiameterPossibly infinite; at least 91 बिलियन प्रकाश-बरिस (28 बिलियन पारसेक) [3]
Mass (ordinary matter)At least 1053 kg [4]
Average density4.5 x 10−31 g/cm3 [5]
Average temperature2.72548 K [6]
Main ContentsOrdinary (baryonic) matter (4.9%)
Dark matter (26.8%)
Dark energy (68.3%)[7]
ShapeFlat with only a 0.4% margin of error[8]

ब्रह्मांड सगरी समय आ स्थान, आ एह में मौजूद चीज के कहल जाला।[9][10][11][12] सगरी ग्रह, तारा, गैलेक्सी, इंटरगैलेक्टिक स्पेस, छोट से छोट सबएटॉमिक कण आ सम्पूर्ण पदार्थ आ ऊर्जा के ब्रह्मांड के हिस्सा बा। एकरे जेतना हिस्सा के देखल जा सकत बाटे ऊ दृश्यमान ब्रह्मांड कहाला आ वर्तमान में ई 28 बिलियन पारसेक (91 बिलियन प्रकाश-बरिस) के व्यास वाला बाटे[3] पूरा ब्रह्मांड के साइज मालुम नइखे आ ई अनंत भी हो सके ला।[13] निरिक्षण आ गणना पर आधारित भौतिक सिद्धांत के द्वारा ई निष्कर्ष निकाल गइल बाड़ें।

ब्रह्मांड केतना बड़ बा[संपादन करीं]

दृश्यमान ब्रह्मांड (जवन ब्रह्मांड हमनी के देख सके लीं) के व्यास वर्तमान में लगभग 91.1 बिलियन प्रकाश-वर्ष बाटे। (28 बिलियन पार्सेक) आ पूरा ब्रह्मांड के व्यास के बारे में जानकारी नइखे, आ ई अनंत हो सके ला काहें से कि ई अबहिन ले प्रकाश के गति से बिस्तार हो रहल बा।

संदर्भ[संपादन करीं]

  1. "Hubble's Deepest View of Universe Unveils Never-Before-Seen Galaxies". HubbleSite.org. Retrieved 3 जनवरी 2016.
  2. Planck Collaboration (2015). "Planck 2015 results. XIII. Cosmological parameters (See Table 4 on page 31 of pfd)". arXiv:1502.01589. {{cite journal}}: Cite journal requires |journal= (help)
  3. 3.0 3.1 Itzhak Bars; John Terning (2009). Extra Dimensions in Space and Time. Springer. pp. 27ff. ISBN 978-0-387-77637-8. Retrieved 3 जनवरी 2016.
  4. Paul Davies (2006). The Goldilocks Enigma. First Mariner Books. p. 43ff. ISBN 978-0-618-59226-5. Retrieved 3 जनवरी 2016.
  5. NASA/WMAP Science Team (24 जनवरी 2014). "Universe 101: What is the Universe Made Of?". NASA. Retrieved 3 जनवरी 2016.
  6. Fixsen, D. J. (2009). "The Temperature of the Cosmic Microwave Background". The Astrophysical Journal. 707 (2): 916–920. arXiv:0911.1955. Bibcode:2009ApJ...707..916F. doi:10.1088/0004-637X/707/2/916.
  7. "First Planck results: the Universe is still weird and interesting". Matthew Francis. Ars technica. 2013-03-21. Retrieved 3 जनवरी 2016.
  8. NASA/WMAP Science Team (24 जनवरी 2014). "Universe 101: Will the Universe expand forever?". NASA. Retrieved 3 जनवरी 2016.
  9. Universe. Webster's New World College Dictionary, Wiley Publishing, Inc. 2010.
  10. "Universe" [ब्रह्मांड]. डिक्शनरी.कॉम. Retrieved 3 जनवरी 2016.
  11. "Universe". Merriam-Webster Dictionary. Retrieved 3 जनवरी 2016.
  12. Zeilik, Michael; Gregory, Stephen A. (1998). Introductory Astronomy & Astrophysics (4th ed.). Saunders College Publishing. ISBN 0030062284. The totality of all space and time; all that is, has been, and will be.
  13. Brian Greene (2011). The Hidden Reality. Alfred A. Knopf.