कार्बन मोनोऑक्साइड

विकिपीडिया से
टेम्पलेट:Chembox DeltaHcटेम्पलेट:Chembox MainHazardsटेम्पलेट:Chembox GHSPictogramsटेम्पलेट:Chembox GHSSignalWordटेम्पलेट:Chembox HPhrasesटेम्पलेट:Chembox PPhrases
कार्बन मोनोऑक्साइड
Ball-and-stick model of carbon monoxide
Ball-and-stick model of carbon monoxide
Spamodel of carbon monoxide
Spamodel of carbon monoxide
model of carbon monoxide
Names
Preferred IUPAC name
Carbon monoxide
Systematic IUPAC name
Carbon oxide
Other names
Carbonic oxide gas
Carbon protoxide
Oxide of carbon
Protoxide of carbon
Carbon monooxide
Carbonous oxide
Carbonous acid gas
Carbon(II) oxide
Breath of carbon
Oxygenated carbon
Carbate
Carbonyl
Water gas
Hydrocarbon gas
Fuel gas
Rauchgas
Carbonic inflammable air
Heavy inflammable air
White damp
Fire Damp
Powder Gas
Illuminating gas
Dowson gas
Mond gas
Power gas
Producer gas
Blast furnace gas
Coal gas
Phlogiston
Car gas
Identifiers
3D model (JSmol)
3587264
ChEBI
ChemSpider
ECHA InfoCard 100.010.118
EC Number
  • 211-128-3
421
KEGG
MeSH Carbon+monoxide
RTECS number {{{value}}}
UNII
UN number 1016
Properties
CO
मोलर द्रब्यमान 28.010 g/mol
रूपरंग Colorless, moderately toxic gas
गंध Odorless
घनत्व
  • 789 kg/m3, liquid
  • 1.250 kg/m3 at 0 °C, 1 atm
  • 1.145 kg/m3 at 25 °C, 1 atm
पघिलाव ताप −205.02 °C (−337.04 °F; 68.13 K)
उबाल ताप −191.5 °C (−312.7 °F; 81.6 K)
पानी में घुलाव
27.6 mg/L (25 °C)
घुलनशीलता soluble in chloroform, acetic acid, ethyl acetate, ethanol, ammonium hydroxide, benzene
1.04 atm·m3/mol
−9.8·10−6 cm3/mol
1.0003364
0.122 D
ताप-रसायनिकी (थर्मोकेमिस्ट्री)
29.1 J/(K·mol)
197.7 J/(K·mol)
फार्मेशन के
इस्टैंडर्ड एन्थाल्पी (ΔfHo298)
−110.5 kJ/mol
Pharmacology
V04CX08 (WHO)
Hazards
Safety data sheet (SDS)
NFPA 704
Flash point −191 °C (−311.8 °F; 82.1 K)
609 °C (1,128 °F; 882 K)
Explosive limits 12.5–74.2%
Lethal dose or concentration (LD, LC):
  • 8636 ppm (rat, 15 min)
  • 5207 ppm (rat, 30 min)
  • 1784 ppm (rat, 4 h)
  • 2414 ppm (mouse, 4 h)
  • 5647 ppm (guinea pig, 4 h)[2]
  • 4000 ppm (human, 30 min)
  • 5000 ppm (human, 5 min)[2]
NIOSH (US health exposure limits):[1]
PEL (Permissible)
TWA 50 ppm (55 mg/m3)
REL (Recommended)
  • TWA 35 ppm (40 mg/m3)
  • C 200 ppm (229 mg/m3)
IDLH (Immediate danger)
1200 ppm
Related compounds
Other anions
Carbon monosulfide
Other cations
Silicon monoxide
Germanium monoxide
Tin(II) oxide
Lead(II) oxide
Related carbon oxides
Carbon dioxide
Carbon suboxide
Oxocarbons
Except where otherwise noted, data are given for materials in their standard state (at 25 °C [77 °F], 100 kPa).
checkY verify (what is checkY☒N ?)

कार्बन मोनोऑक्साइड ( रासायनिक सूत्र CO ) एगो बेरंग, जहरीला, गंधहीन, बेस्वाद, ज्वलनशील गैस हवे जे हवा से तनिके कम घना होला। कार्बन मोनोऑक्साइड में एक कार्बन परमाणु आ एक ऑक्सीजन परमाणु होलें जे ट्रिपल बॉन्ड से जुड़ल होखे लें। ई सबसे सिंपल कार्बन ऑक्साइड ह। कोऑर्डिनेशन कॉंप्लेक्स सभ में कार्बन मोनोऑक्साइड लिगांड के कार्बोनाइल कहल जाला। औद्योगिक रसायन बिज्ञान में कई प्रक्रिया सभ में ई एगो प्रमुख घटक हवे।

कार्बन मोनोऑक्साइड के सभसे आम स्रोत कार्बन युक्त यौगिक सभ के आंशिक दहन (कंबशन) होला, जब कार्बन डाइऑक्साइड के निर्माण खातिर पर्याप्त ऑक्सीजन भा गर्मी मौजूद ना होखे। एकरे अलावा कई ठे पर्यावरण आ जैविक स्रोत बाड़ें जे कार्बन मोनोऑक्साइड के काफी मात्रा में पैदा करे आ उत्सर्जन करे लें। ई कई गो यौगिक सभ के उत्पादन में महत्वपूर्ण होला, जेह में दवाई, सुगंध वाला चीज, आ ईंधन सामिल बाड़ें। वायुमंडल में उत्सर्जन पर कार्बन मोनोऑक्साइड कई गो प्रक्रिया सभ के प्रभावित करे ला जे जलवायु बदलाव में योगदान देलीं।[5]

कार्बन मोनोऑक्साइड के पॉलीजेनेटिक किंगडम सभ में महत्वपूर्ण जैविक भूमिका होला। ई मनुष्य समेत कई जीव सभ द्वारा पैदा कइल जाला। स्तनधारी जीव सभ के शरीर बिज्ञान में कार्बन मोनोऑक्साइड हॉर्मेसिस के एगो क्लासिकल उदाहरण हवे जहाँ कम एकाग्रता अंतर्जात न्यूरोट्रांसमीटर ( गैसोट्रांसमीटर ) के काम करे ला आ ढेर एकाग्रता जहरीला होला जेकरा परिणाम के रूप में कार्बन मोनोऑक्साइड के जहरीलापन के घटना हो जाला । ई साइनाइड आयन CN के साथ आइसोइलेक्ट्रॉनिक होला।

संदर्भ[संपादन करीं]

  1. 1.0 1.1 "NIOSH Pocket Guide to Chemical Hazards #0105". National Institute for Occupational Safety and Health (NIOSH).
  2. 2.0 2.1 "Carbon monoxide". Immediately Dangerous to Life or Health Concentrations (IDLH). National Institute for Occupational Safety and Health (NIOSH).
  3. Richard, Pohanish (2012). Sittig's Handbook of Toxic and Hazardous Chemicals and Carcinogens (2 ed.). Elsevier. p. 572. ISBN 978-1-4377-7869-4. Retrieved 5 September 2015.
  4. "Carbon Monoxide - CAMEO Chemicals". cameochemicals.noaa.gov. US NOAA Office of Response and Restoration.
  5. Voiland, Adam. "Fourteen years of carbon monoxide from MOPITT". Climate Change: Vital Signs of the Planet. Retrieved 2022-03-04.