मानसून: रिवीजन सभ के बीचा में अंतर

विकिपीडिया से
Content deleted Content added
भूमिका सुधार
छो + विकिकड़ी
लाइन 1: लाइन 1:
[[File:Monsoon clouds near Nagercoil.jpg|thumb|upright=1.2|मानसून के बादर, नागरकोइल, तमिलनाडु, भारत]]
[[File:Monsoon clouds near Nagercoil.jpg|thumb|upright=1.2|मानसून के बादर, नागरकोइल, [[तमिलनाडु]], भारत]]
{{Weather}}
{{Weather}}
'''मानसून''' के परिभाषा परंपरागत रूप से, हवा के दिसा में होखे वाला बदलाव के रूप में दिहल जाले, जेह में हवा बहे के दिसा एक [[सीजन]] से दूसरा सीजन के बीच एकदम उलटा हो जाले आ इलाका में होखे वाला [[बरखा]] के मात्रा एकरा से प्रभावित होला।<ref>Ramage, C., ''Monsoon Meteorology''. International Geophysics Series, Vol. 15, 296 pp., Academic Press, San Diego, Calif. 1971.</ref> हालाँकि, अब मानसून के अरथ धरती के [[वायुमंडल]] में बड़ा पैमाना पर होखे वाला {{abbr|सर्कुलेशन|चक्करदार बहाव}} से लिहल जाला जेकर कारण जमीनी आ समुंदरी हिस्सा के अलग-अलग तेजी से गरम होखल बा।<ref>Trenberth, .K.E., Stepaniak, D.P., Caron, J.M., 2000, The global monsoon as seen through the divergent atmospheric circulation, ''Journal of Climate'', '''13''', 3969–3993.</ref><ref>[http://journals.ametsoc.org/doi/full/10.1175/JCLI4089.1 "On Air–Sea Interaction at the Mouth of the Gulf of California", Paquita Zuidema and Chris Fairall, in ''Journal of Climate'', Volume 20, Issue 9, May 2007, published by the American Meteorological Society]</ref> आमतौर पर बोलचाल की भाषा में मानसून शब्द के प्रयोग बरखा के सीजन खातिर होला, हालाँकि मानसून के दौरान बीच-बीच में सूखा मौसम के दौर भी आवे ला।
'''मानसून''' के परंपरागत परिभाषा, हवा के दिसा में होखे वाला बदलाव के रूप में दिहल जाले, जेह में हवा बहे के दिसा एक [[सीजन]] से दूसरा सीजन के बीच एकदम उलटा हो जाले आ इलाका में होखे वाला [[बरखा]] के मात्रा एकरा से प्रभावित होला।<ref>Ramage, C., ''Monsoon Meteorology''. International Geophysics Series, Vol. 15, 296 pp., Academic Press, San Diego, Calif. 1971.</ref> हालाँकि, अब मानसून के अरथ धरती के [[वायुमंडल]] में बड़ा पैमाना पर होखे वाला {{abbr|सर्कुलेशन|चक्करदार बहाव}} से लिहल जाला जेकर कारण जमीनी आ समुंदरी हिस्सा के अलग-अलग तेजी से गरम होखल बा।<ref>Trenberth, .K.E., Stepaniak, D.P., Caron, J.M., 2000, The global monsoon as seen through the divergent atmospheric circulation, ''Journal of Climate'', '''13''', 3969–3993.</ref><ref>[http://journals.ametsoc.org/doi/full/10.1175/JCLI4089.1 "On Air–Sea Interaction at the Mouth of the Gulf of California", Paquita Zuidema and Chris Fairall, in ''Journal of Climate'', Volume 20, Issue 9, May 2007, published by the American Meteorological Society]</ref> आमतौर पर बोलचाल की भाषा में मानसून शब्द के प्रयोग बरखा के सीजन खातिर होला, हालाँकि मानसून के दौरान बीच-बीच में सूखा मौसम के दौर भी आवे ला।


दुनिया के सभसे बड़हन मानसून सिस्टम सभ में [[मानसून#अफिरका|पच्छिमी अफिरकी]] आ [[एशिया]]-[[ऑस्ट्रेलिया|आस्ट्रेलियाई]] मानसून आवे लें; भारतीय मानसून भी एह में दुसरका के हिस्सा हवे। उत्तर आ दक्खिन अमेरिका में भी अइसन सिस्टम पावल जाला बाकी उहाँ हवा के बहाव के दिसा एकदम से ना उलटे ले आ एही कारन एह सिस्टमन के मानसून माने पर बिबाद बा।<ref name=Rohli>{{cite book|last1=Rohli|first1=Robert V.|last2=Vega|first2=Anthony J.|year=2011|title=Climatology|publisher=Jones & Bartlett Learning|page=187|isbn=978-0763791018|url=https://books.google.com/books?id=WhtZKBCv7NMC&pg=PA187|accessdate=2011-07-23}}</ref>
दुनिया के सभसे बड़हन मानसून सिस्टम सभ में [[मानसून#अफिरका|पच्छिमी अफिरकी]] आ [[एशिया]]-[[ऑस्ट्रेलिया|आस्ट्रेलियाई]] मानसून आवे लें; भारतीय मानसून भी एह में दुसरका के हिस्सा हवे। उत्तर आ दक्खिन अमेरिका में भी अइसन सिस्टम पावल जाला बाकी उहाँ हवा के बहाव के दिसा एकदम से ना उलटे ले आ एही कारन एह सिस्टमन के मानसून माने पर बिबाद बा।<ref name=Rohli>{{cite book|last1=Rohli|first1=Robert V.|last2=Vega|first2=Anthony J.|year=2011|title=Climatology|publisher=Jones & Bartlett Learning|page=187|isbn=978-0763791018|url=https://books.google.com/books?id=WhtZKBCv7NMC&pg=PA187|accessdate=2011-07-23}}</ref>


मानसून शब्द अंगरेजी के हवे, ब्रिटिश राज में भारत, बांग्लादेश, बर्मा, पाकिस्तान आ आसपास के इलाका में गरमी के सीजन के बाद बंगाल के खाड़ी आ अरब सागर से उठे वाली हवा के जमीनी हिस्सा पर पहुँच के भारी बरखा करे के घटना खातिर इस्तमाल शुरू भइल।<ref>{{cite web|publisher=[[American Meteorological Society]]|author=Glossary of Meteorology|date=June 2000|url=http://amsglossary.allenpress.com/glossary/search?p=1&query=monsoon&submit=Search|title=Monsoon|accessdate=2008-03-14}}</ref><ref>International Committee of the Third Workshop on Monsoons. [http://caos.iisc.ernet.in/faculty/bng/IWM-III-BNG_overview.pdf The Global Monsoon System: Research and Forecast.] Retrieved on 2008-03-16.</ref>
मानसून शब्द [[अंगरेजी]] के हवे, [[ब्रिटिश राज]] में भारत, बांग्लादेश, बर्मा, पाकिस्तान आ आसपास के इलाका में गरमी के सीजन के बाद बंगाल के खाड़ी आ अरब सागर से उठे वाली हवा के जमीनी हिस्सा पर पहुँच के भारी बरखा करे के घटना खातिर इस्तमाल शुरू भइल।<ref>{{cite web|publisher=[[American Meteorological Society]]|author=Glossary of Meteorology|date=June 2000|url=http://amsglossary.allenpress.com/glossary/search?p=1&query=monsoon&submit=Search|title=Monsoon|accessdate=2008-03-14}}</ref><ref>International Committee of the Third Workshop on Monsoons. [http://caos.iisc.ernet.in/faculty/bng/IWM-III-BNG_overview.pdf The Global Monsoon System: Research and Forecast.] Retrieved on 2008-03-16.</ref>


{{clear}}
{{clear}}

16:55, 25 मई 2017 तक ले भइल बदलाव

मानसून के बादर, नागरकोइल, तमिलनाडु, भारत

मानसून के परंपरागत परिभाषा, हवा के दिसा में होखे वाला बदलाव के रूप में दिहल जाले, जेह में हवा बहे के दिसा एक सीजन से दूसरा सीजन के बीच एकदम उलटा हो जाले आ इलाका में होखे वाला बरखा के मात्रा एकरा से प्रभावित होला।[1] हालाँकि, अब मानसून के अरथ धरती के वायुमंडल में बड़ा पैमाना पर होखे वाला सर्कुलेशन से लिहल जाला जेकर कारण जमीनी आ समुंदरी हिस्सा के अलग-अलग तेजी से गरम होखल बा।[2][3] आमतौर पर बोलचाल की भाषा में मानसून शब्द के प्रयोग बरखा के सीजन खातिर होला, हालाँकि मानसून के दौरान बीच-बीच में सूखा मौसम के दौर भी आवे ला।

दुनिया के सभसे बड़हन मानसून सिस्टम सभ में पच्छिमी अफिरकीएशिया-आस्ट्रेलियाई मानसून आवे लें; भारतीय मानसून भी एह में दुसरका के हिस्सा हवे। उत्तर आ दक्खिन अमेरिका में भी अइसन सिस्टम पावल जाला बाकी उहाँ हवा के बहाव के दिसा एकदम से ना उलटे ले आ एही कारन एह सिस्टमन के मानसून माने पर बिबाद बा।[4]

मानसून शब्द अंगरेजी के हवे, ब्रिटिश राज में भारत, बांग्लादेश, बर्मा, पाकिस्तान आ आसपास के इलाका में गरमी के सीजन के बाद बंगाल के खाड़ी आ अरब सागर से उठे वाली हवा के जमीनी हिस्सा पर पहुँच के भारी बरखा करे के घटना खातिर इस्तमाल शुरू भइल।[5][6]

संदर्भ

  1. Ramage, C., Monsoon Meteorology. International Geophysics Series, Vol. 15, 296 pp., Academic Press, San Diego, Calif. 1971.
  2. Trenberth, .K.E., Stepaniak, D.P., Caron, J.M., 2000, The global monsoon as seen through the divergent atmospheric circulation, Journal of Climate, 13, 3969–3993.
  3. "On Air–Sea Interaction at the Mouth of the Gulf of California", Paquita Zuidema and Chris Fairall, in Journal of Climate, Volume 20, Issue 9, May 2007, published by the American Meteorological Society
  4. Rohli, Robert V.; Vega, Anthony J. (2011). Climatology. Jones & Bartlett Learning. p. 187. ISBN 978-0763791018. Retrieved 2011-07-23.
  5. Glossary of Meteorology (June 2000). "Monsoon". American Meteorological Society. Retrieved 2008-03-14.
  6. International Committee of the Third Workshop on Monsoons. The Global Monsoon System: Research and Forecast. Retrieved on 2008-03-16.